Akční plán

Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí – Zdraví 2020 (dále jen „Národní strategie Zdraví 2020“ je rámcovým souhrnem opatření pro rozvoj veřejného zdraví v ČR. Je rovněž nástrojem pro implementaci programu WHO Health 2020, který byl schválen 62. zasedáním Regionálního výboru Světové zdravotnické organizace pro Evropu v září 2012. Národní strategii Zdraví 2020 podpořila vláda již v roce 2014 v usnesení č. 23 ze dne 8. ledna a rovněž Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky v usnesení č. 175 ze dne 20. března 2014. Účelem Národní strategie Zdraví 2020 je především nastartování účinných a dlouhodobě udržitelných mechanismů ke zlepšení zdravotního stavu populace. Neméně významná je i její role jako klíčového dokumentu pro splnění předběžné podmínky Evropské komise pro čerpání finančních prostředků z evropských fondů pro oblast zdravotnictví. Předpokladem realizace této strategie je vytvoření tzv. Akčních plánů (dále jen „AP“), které blíže specifikují konkrétní cíle, odpovědnost, ukazatele, termíny plnění pro klíčová prioritní témata Národní strategie Zdraví 2020 a rámcové rozpočty. AP jsou materiálem, který by měl zajistit kontinuitu směřování péče o zdraví. V této chvíli existuje celkem třináct akčních plánů, z nichž některé obsahují dílčí akční plány, dle rozsahu jednotlivých témat.

V rámci výše uvedeného dokumentu vznikl v roce 2015 Akční plán č. 7: Rozvoj programů zdravotního screeningu v ČR, který popisuje aktuální stav a navrhuje opatření ve strategických oblastech.

Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky, organizační složka státu (dále jen ÚZIS ČR), byl ministrem zdravotnictví ČR pověřen gescí nad Akčním plánem pro rozvoj programů zdravotního screeningu.

Strategické oblasti Akčního plánu 7:

  • Klíčová priorita 1: Zlepšení řízení a rozhodování

    Popis stávajícího stavu

    Screeningové testy pro zhoubné nádory jsou popsány jen jako součást pravidelných preventivních prohlídek (vyhláška MZ ČR 70/2012 Sb. o preventivních prohlídkách), ovšem bez jakýchkoliv vazeb na organizované screeningové programy. Metodické postupy pro organizované screeningové programy jsou dány jen věstníky nezakotvenými v zákoně ani vyhlášce, nebo jen doporučeným postupem odborné společnosti. Mandát odborných komisí MZ ČR není zakotven ve vyhlášce a legislativa tak prakticky s pojmem organizovaného screeningu nepracuje.

    Cíle klíčové priority akčního plánu a aktivity vedoucí k jejich dosažení

    Cílem této klíčové aktivity je jasně definovaná odpovědnost a pravomoc konkrétních odborných komisí MZ ČR za realizaci a optimalizaci jednotlivých screeningových programů.

    • Ukotvení odborných komisí screeningových programů v legislativě formou příslušné vyhlášky – vymezení odpovědnosti a pravomocí (s respektováním souladu s příslušnými zákony a zmocněním).
  • Klíčová priorita 2: Informovanost občanů

    Popis stávajícího stavu

    V rámci časného záchytu zhoubných nádorových onemocnění připravilo Ministerstvo zdravotnictví ČR ve spolupráci se zdravotními pojišťovnami projekt „Systém podpory prevence vybraných nádorových onemocnění v ČR – screeningové programy“. V lednu 2014 byla zahájena první část projektu – adresné zvaní pojištenců na preventivní prohlídky, kdy jsou na preventivní vyšetření postupně zváni klienti všech zdravotních pojišťoven dle stanovených cílových skupin. Dopis s výzvou k účasti na screeningovém vyšetření obdrží skupiny obyvatel nejvíce ohrožených rakovinou prsu, děložního hrdla, tlustého střeva a konečníku. V březnu 2014 byla zahájena druhá část projektu, kterou je celorepubliková informační kampaň zaměřená na širokou veřejnost s cílem zajistit větší účast na preventivních vyšetřeních a podpořit aktivní přístup občanů k péči o vlastní zdraví. Informační kampaní provázely známé české osobnosti a jejich osobní vzkaz doplňují apely lékařů, kteří taktéž zvou veřejnost k návštěvě preventivních vyšetření a upozorňují na rozeslanou pozvánku zdravotních pojišťoven. Realizace projektu byla ukončena v polovině roku 2015, v současnosti pokračuje adresné zvaní v období udržitelnosti projektu (viz také http://www.bezrakoviny.cz/demo_oprojektu_reader.php).

    Cíle klíčové priority akčního plánu a aktivity vedoucí k jejich dosažení

    1. Systém adresného zvaní občanů ke screeningovým vyšetřením – specifický výstup pro onkologické screeningové programy

    • Udržitelnost systému adresného zvaní pro pojmenované screeningové programy

    2. Zlepšení informovaného rozhodování občanů o účasti na screeningových programech

    • Tvorba informačních materiálů (příručka pro občany – papírové, elektronické, včetně nových médií), které budou založené na vědeckých důkazech a budou informovat o přínosech a rizicích screeningových programů; „evidence-based“ propagační kampaně

    3. Zlepšení informovanosti a následně zdraví ve vyloučených skupinách

    • Cílená informační kampaň na populační skupiny s nízkou účastí na screeningu (např. starší ženy v cervikálním screeningu)
    • Metodika definující rizikové či vyloučené skupiny obyvatel jednotlivých screeningových programů a možnosti jejich edukace a aktivace pro prevenci
  • Klíčová priorita 3: Kvalita a bezpečnost screeningových programů

    Popis stávajícího stavu

    V současnosti jsou doporučené postupy screeningu v ČR publikované pouze formou věstníku MZ ČR bez vazby na zákon nebo vyhlášku. Například pro onkologické screeningy jsou navrženy proveditelné soubory indikátorů kvality. Doporučený standard pro poskytování screeningu karcinomu prsu a provádění diagnostické mamografie v ČR shrnuje velmi propracovaný dokument. Pro novorozenecký laboratorní screeningový́ program v ČR se k hodnocení efektivity používají mezinárodně uznávaná kritéria definovaná mezinárodní společností International Society for Neonatal Screening. Sbíraná data a stanovené indikátory jsou podkladem nejen pro vnitrostátní hodnocení, ale rovněž pro mezinárodní monitoring jako indikátor populačního zdraví (DG SANCO – indikátor ECHI, OECD health care quality indicators, WHO – Global Monitoring Framework). Nedostatkem současného stavu je však neexistence Národního centra jako státního gestora monitoringu a evaluace doporučených / běžících screeningových programů, a jako posuzovatele návrhů pro nové screeningové programy.

    Cíle klíčové priority akčního plánu a aktivity vedoucí k jejich dosažení

    Cílem je zakotvit pro všechny doporučené screeningové programy a jejich doporučené postupy ve vyhlášce, a pro jednotlivé screeningové programy definovat měřitelné indikátory kvality odpovídající mezinárodním doporučením. Dílčí výstupy této klíčové priority by měly být následující:

    1. Doporučené postupy, včetně sad indikátorů kvality, publikovaná kritéria pro vstup do sítě poskytovatelů, vyhláškou definovaná odpovědnost a připravenost poskytovatelů zdravotnicích služeb ve screeningu, publikované sítě doporučených pracovišť, zajištění kvality doporučených pracovišť, provádění srovnávacího hodnocení indikátorů kvality ("self-benchmarking; external benchmarking")

    • Metodika pro tvorbu a průběžnou aktualizaci doporučených postupů screeningových programů
    • Metodika a legislativní ukotvení a metodické zajištění interního a externího auditu poskytovatelů screeningu
    • Metodika a legislativní ukotvení sítí poskytovatelů doporučených pro screening, definice odpovědnosti a nezbytné připravenosti poskytovatelů zdravotních služeb ve screeningu
    • Metodika a legislativní ukotvení povinnosti poskytovatelů screeningu hodnotit indikátory kvality a absolvovat srovnávací hodnocení

    2. Vytvoření Národního centra ÚZIS ČR

    • Ustanovení Národního centra ÚZIS ČR, ve spolupráci s relevantními odbory MZ ČR, univerzitními pracovišti a zdravotními pojišťovnami
    • Legislativní ukotvení dostupnosti relevantních dat pro hodnocení screeningu (data s výkaznictvím zdrav. pojišťovnám, národní zdravotní registry – onkologický, registr hospitalizací, informační systém o zemřelých aj.), včetně sdružování různých individuálních zdrojů pro účely hodnocení screeningových programů
  • Klíčová priorita 4: Inovace ve screeningových programech

    Popis stávajícího stavu

    Směřování výzkumu v ČR je dáno tzv. Národními prioritami orientovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Národní priority se promítají i do tzv. Koncepce zdravotnického výzkumu do roku 2022, která je podkladem pro výzvy Agentury pro zdravotnický výzkum ČR. V současnosti není definován transparentní proces posouzení a implementace nových screeningových programů, a to ani v případech, kdy je již např. z mezinárodních zkušeností či klinických studií doložena jejich účinnost, bezpečnost a nákladová efektivita. V rámci této klíčové priority je proto žádoucí ustanovit poradní orgán ministra zdravotnictví ČR v podobně Pracovních skupin pro zamýšlené screeningové programy, které by posuzovaly oprávněnost zavedení nových technologií do organizovaného screeningu a zároveň by organizovaly proces hodnocení těchto technologií. V současnosti však pro hodnocení zdravotnických technologií v oblasti veřejně zdravotnických intervencí včetně populačních screeningových programů není taková metodika ještě definovaná. Vzhledem k rozsahu a složitosti screeningových programů, je žádoucí vždy nejprve vypracovat komplexní metodiku na bázi tzv. HTA (Health Technology Asssessment). V ČR také není zvykem zavádět nové technologie na podkladě místně a časově omezeného pilotního projektu. Je taktéž žádoucí, aby v případě kladného posouzení a schválení ministrem zdravotnictví nebyl nový program zaváděn ihned na populační úrovni, ale aby následovala nejprve analýza proveditelnosti a pilotní studie, která by umožnila realistické posouzení přínosu implementace na celostátní úrovni. Vedle screeningů zasahujících celou populaci by mělo být možné realizovat screening zacílený na jasně definované rizikové skupiny.

    Cíle klíčové priority akčního plánu a aktivity vedoucí k jejich dosažení

    1. Definování procesu schválení nového screeningového programu ve zdravotním systému (rozhodovatel, zainteresované strany, nezbytné podklady)

    • Schvalování nových screeningových programů

    2. Sada podkladů pro posouzení inovací ve screeningových programech

    • Definování metodiky hodnocení nových zdravotnických technologií (HTA) s důrazem na organizované screeningové programy, stanovení pravidel pro zavedení nových programů nebo modifikaci těch stávajících na základě přínosů, rizik, nákladové efektivity a dopadů do rozpočtu, dle validních vědeckých důkazů

    3. U předběžně schválených screeningových aktivit jmenovat zodpovědné komise a alokovat zdroje na pilotní projekt

    • Iniciace pilotních projektů screeningových programů

    4. Specifikace výzkumných priorit dle analyzovaných potřeb screeningových programů (podle mezer identifikovaných v HTA hodnocení)

    • Zlepšení kvality a rozsahu výzkumu problematiky screeningových programů
  • Klíčová priorita 5: Personální kapacita

    Popis stávajícího stavu

    V rámci této klíčové aktivity by mělo být diskutováno, zda je popis vzdělání v doporučených postupech screeningových programů aktuální a adekvátní. Dále by měl být diskutovaný případný vznik a podpora nových vzdělávacích programů pro potřeby poskytování vysoce kvalitních screeningových programů. Vedle kvalifikace zdravotnických pracovníků by měly být diskutovány i personální kapacity pro řízení screeningových programů.

    Cíle klíčové priority akčního plánu a aktivity vedoucí k jejich dosažení

    1. Dostupnost absolventů se znalostí principů hodnocení preventivních programů s dostatečnými analytickými schopnostmi

    • Podpora studijních programů dotýkajících se problematiky screeningu

    2. Zlepšení vzdělávání zdravotníků zapojených do zdravotního screeningu, zlepšení povědomí o principech organizovaného screeningu u zdravotníků v primární péči

    • Obohacení curricula zdravotnických profesionálů

    3. Členství ČR v mezinárodních organizacích (International Cancor Screening Network, JA CANCON apod.), vyškolení zapojených pracovníků (MZ, ÚZIS ČR)

    • Mezinárodní spolupráce ve sdílení znalostí a zkušeností s organizací screeningových programů
  • Klíčová priorita 6: Materiální kapacita

    Popis stávajícího stavu

    V současných screeningových programech není dostatečně akcentována dostupnost vyšetření (ve smyslu např. vzdálenosti od bydliště cílové populace) a prostupnost systému (např. čekací doba na screeningové nebo diagnostické vyšetření). Tyto údaje se musí stát mandatorními indikátory kvality programu a kapacita programu musí být podle jejich hodnocení adekvátně optimalizována. Není zřejmé, zda ve všech screeningových programech kalkulační listy screeningových a diagnostických výkonů reflektují požadavky na moderní vybavení a další aktivity spojené s organizovaným screeningem (např. sběr dat, kontrola kvality, zvaní ke screeningu apod.). Měly by být zváženy motivační mechanismy (ohodnocení zdravotních výkonů, případně dotační program) pro zajištění moderního vybavení a pro budování dostatečné kapacity napříč ČR.

    Cíle klíčové priority akčního plánu a aktivity vedoucí k jejich dosažení

    Naplnění benchmarků dostupnosti napříč regiony

    • Motivace poskytovatelů screeningu napřič regiony k zajištění dostatečné kapacity (motivující úhrady screeningových výkonů, případně dotační program pro modernizaci přístrojového vybavení pro běžící screeningy)
  • Klíčová priorita 7: Informační zázemí a e-health

    Popis stávajícího stavu

    Systém informační podpory je nezbytnou součástí organizovaného screeningového programu. Doporučení Rady EU z roku 2003 uvádí, že je třeba „pravidelně monitorovat screeningový proces a jeho výsledky a s těmito informacemi v krátké době seznamovat širokou veřejnost i instituce zapojené do screeningu“. Informační systém by tedy měl být schopný „sbírat, zpracovávat a hodnotit data o všech screeningových vyšetřeních, doplňujících diagnostických vyšetřeních a finálních diagnózách“. Český systém informační podpory screeningových programů zhoubných nádorů zahrnuje monitoring zátěže populace zhoubnými nádory, monitoring screeningového procesu prostřednictvím klinických dat a monitoring screeningového procesu prostřednictvím administrativních dat – viz obrázek níže.

    Odborné lékařské společnosti zodpovědné za jednotlivé screeningové programy zhoubných nádorů se v minulosti dohodly s MZ ČR na určení jedné akademické instituce, která bude zodpovědná za koordinaci informační podpory, zejména za provoz databází screeningových vyšetření a monitoring programů s využitím všech tří uvedených typů dat. Tato role připadla Institutu biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity (IBA MU) v Brně.

    IBA MU provádí pravidelné hodnocení dat Národního onkologického registru ČR (NOR), jehož výsledky jsou volně dostupné široké veřejnosti na www.svod.cz. Systém pro monitoring mamografického, kolorektálního a cervikálního screeningu byl nastaven podle mezinárodních standardů a doporučení Evropské komise. V souladu s doporučením Rady EU o screeningu zhoubných nádorů jsou data o screeningových a následných diagnostických vyšetřeních pravidelně sbírána ve všech zdravotnických zařízeních zapojených do screeningových programů, tzv. screeningových centrech. Informační systém umožňuje analýzu a publikaci sbíraných dat a tím i detailní kontrolu kvality a zveřejnění výsledků o výkonnosti programů na jejich webových stránkách (www.mamo.cz, www.kolorektum.cz, www.cervix.cz).

    Koordinační centrum pro novorozenecký screening (KCNS) ročně poskytuje Ministerstvu zdravotnictví zprávu o počtu nově diagnostikovaných pacientů detekovaných novorozeneckým laboratorním screeningem. Vzhledem k nedostatkům mezinárodní klasifikace nemocí (MKN) pro klasifikaci vzácných nemocí připravuje ÚZIS ČR ve spolupráci s KCNS a Společností lékařské genetiky (SLG) ČLS JEP v rámci registru reprodukčního zdraví nový systém hlášení vzácných nemocí včetně nemocí zachycených novorozeneckým screeningem.

    Cíle klíčové priority akčního plánu a aktivity vedoucí k jejich dosažení

    1. Dostupnost údajů pro monitoring a evaluaci programu dle mezinárodních standardů (včetně sdružování datových zdrojů)

    • Modernizace datové základny hodnocení screeningových programů sdružující vícezdrojová data o všech programech

    2. Dostupnost údajů pro self-benchmarking i externí audit

    • Tvorba nástrojů reportingu umožňující přímé srovnávání poskytovatelů screeningu s národními standardy (on-line self-benchmarking)

    3. Zdroj validních informací pro profesionály i širokou veřejnost

    • Vybudování národního portálu prezentujícího všechny podstatné informace o screeningových programech, dostupné pro odbornou i laickou veřejnost (vazba na akční plán elektronizace zdravotnictví a portál eHealth)

    4. Usnadnění komunikace mezi poskytovateli a správcem NZIS

    • Posílení standardizace datových přenosů a výměny ZD u screeningových programů (DASTA, HL7)