Májek: Na rozšíření doporučení EU pro screening budeme hledat kompromis

„Věříme, že chystané nové doporučení Rady EU bude důležitým impulsem pro další rozvoj a udržitelnost screeningových programů v ČR. Velký význam snad ale bude mít i pro další země EU, které mají doposud v přípravě screeningových programů větší rezervy,“ říká RNDr. Ondřej Májek, Ph.D. Jako specialista na preventivní programy Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR a vědecký vedoucí Národního screeningového centra byl jedním z hlavních odborných garantů expertní konference k onkologii v rámci českého předsednictví Radě EU.


  • Důležitou součástí agendy českého předsednictví je přehodnocení doporučení pro onkologický screening. Rýsuje se shoda na nových doporučeních?

V současnosti návrh doporučení připravuje Evropská komise, která vychází z doporučení odborníků, konzultací různých zainteresovaných stran a zároveň konzultací v tematické skupině, která se zabývá zhoubnými nádory. Hledání shody mezi členskými státy nastane tedy zejména při projednávání návrhu v Radě EU během českého předsednictví.

  • Podaří se podle vás v prosinci schválit nové doporučení v radě EPSCO?

Myslím, že expertní týmy, které pro Evropskou komisi připravily podklady se zdůvodněním navržených změn, se úkolu zhostily zodpovědně, a pro projednávání tedy máme k dispozici kvalitní vědecké podklady. Je ale potřeba si uvědomit, že screeningový program představuje v každé zemi náročný úkol, který vyžaduje nejen finanční zdroje, ale i kvalifikované zdravotníky a technické kapacity. Někteří experti tedy již vyjadřovali obavy, zda je možné stávající doporučení Rady z roku 2003 výrazně rozšířit. Naším cílem ale bude najít kompromisní návrh, který tyto oprávněné náměty vezme v úvahu a bude pro většinu států přijatelný.

  • Co je z vašeho pohledu hlavním cílem změn v doporučení?

Očekávaný obsah doporučení bude odpovídat zadání a získaným vědeckým podkladům. Vedle pokračujícího důrazu na zvyšování kvality stávajících populačních screeningových programů (screening karcinomu prsu, tlustého střeva a konečníku, děložního hrdla) se bude diskutovat zásadní role nových testů, které se etablovaly během posledních dekád od doporučení z roku 2003. Jedná se o digitální mamografii, imunochemické testy na okultní krvácení do stolice a screeningové testy na lidský papilomavirus (HPV). Tyto testy už v ČR využíváme buď zcela rutinně, nebo jako v případě testů na HPV byly do programu nedávno zařazeny vybrané věkové skupiny s perspektivou možného rozšíření v budoucnosti.

Složitější otázkou pak bude formulace doporučení nových screeningových programů, tj. screeningu karcinomu plic, karcinomu prostaty a screeningu H. pylori pro prevenci nádorů žaludku.

  • Jaký impuls přinese nové doporučení pro zlepšení screeningu u nás?

Celý proces pozorně sledujeme a aktivně se jej i účastníme. Nové testy založené na vědeckých poznatcích do screeningových programů v ČR již pronikly, a doporučení bude tedy spíše jen potvrzením, že vývoj programů v ČR jde správným směrem. Zároveň byl v ČR zaveden populační screening díky adresným pozvánkám, které rozesílají zdravotní pojišťovny.

Vzniklo Národní screeningové centrum ÚZIS, které vytváří datovou základnu pro screeningové programy. Díky ní může pomáhat hodnocení kvality stávajících programů nebo poskytovat podklady pro úpravy zdravotní politiky.

Takto jsme podpořili i komisi Ministerstva zdravotnictví ČR pro přípravu populačního pilotního programu časného záchytu karcinomu plic, který byl zahájen na začátku tohoto roku. Aktuálně se rozvíjí i diskuse o potenciálu organizace časného záchytu karcinomu prostaty, který přes veškeré pokroky v péči zůstává významnou nádorovou příčinou úmrtí u mužů.

Jsme si nicméně vědomi, že se jedná o velmi nové programy, a budeme i na mezinárodní úrovni spolupracovat na sdílení zkušeností a vědeckých poznatků o tomto typu programů, což by mělo v blízké budoucnosti vyústit i v přípravu podrobnějších evropských doporučených postupů pro jednotlivé programy.

Věříme, že právě nové doporučení Rady EU pak bude důležitým impulsem pro další rozvoj a udržitelnost těchto programů v ČR, velký význam snad ale bude mít i pro další země EU, které mají doposud v přípravě screeningových programů větší rezervy a které stejně tak jako ČR v minulosti získají důležitý referenční dokument pro vývoj národních zdravotních politik.

  • Co nového jste si odnesl z konference CZ PRES k onkologii ohledně využívání zdravotních dat v Evropě a onkologických registrů?

Bylo patrné, že i další evropské země jdou cestou získávání onkologických informací z několika různých zdrojů. Na konferenci jsme viděli příklad belgického onkologického registru. Data z tradičního onkologického registru jsou doplňována z registrů hrazené zdravotní péče, patologických laboratoří a podobně. Podobnou cestou se před lety vydal i Národní onkologický registr ČR, a je tedy zřejmé, že se jedná o přístup odpovídající i mezinárodním trendům. Takový onkologický registr pak vedle efektivního sběru dat umožňuje i zajímavé studie týkající se kvality nebo ekonomiky onkologické péče, jak bylo ukázáno na výsledcích projektu iPAAC, kde byl i významně prezentován český přístup k onkologickému informačnímu systému.

  • Co soudíte o návrhu nařízení o EHDS?

Nařízení EHDS se věnuje primárnímu a sekundárnímu využití elektronických zdravotních dat. Zatímco primární využití souvisí přímo se zpracováním dat při poskytování zdravotní péče, sekundárním využitím je myšleno zpracování při vědeckém výzkumu nebo pro tvorbu zdravotní politiky. Právě vedení onkologických programů je výborným příkladem, kde by naplnění cílů nařízení EHDS mohlo být velmi přínosné. Sekundární využití dat by mohlo přinést jak vědecké poznatky o nových postupech při léčbě a prevenci nádorů, tak při nasazování těchto poznatků do praxe, ať už v rámci translačního výzkumu, nebo při plánování a vyhodnocování zdravotních politik.

Primární využití dat, které by pod kontrolou pacienta umožnilo skutečně provázat v rámci zdravotní dokumentace různé datové zdroje a naplno využít potenciálu umělé inteligence při zpracování velkých dat, nebo i jen usnadnilo práci zdravotníků při provádění složitých preventivních nebo léčebných algoritmů, by pro zdravotnictví mohlo být rovněž velkým přínosem.

Nařízení EHDS by mohlo být důležitým stimulem nejen na mezinárodní úrovni, ale i pro významný posun na úrovni jednotlivých členských států. Naplnění této vize samozřejmě bude velmi náročné, nejen při hledání konsensu nad nařízením, ale zejména při jeho implementaci v následujících letech.    

Článek je dostupný zde.

Klíčová slova: screeningové programy, doporučení Rady EU

Zdroj: Medical Tribune

8. 8. 2022


Zpět