Aktuality

Na XXV. kongresu České internistické společnosti ČLS JEP, který se uskutečnil ve dnech 19.–22. září 2018 v Brně, byl mj. prezentován pilotní projekt „Časný záchyt chronické obstrukční plicní nemoci v rizikové populaci“. Projekt probíhá pod odbornou garancí doc. MUDr. Vladimíra Koblížka, Ph.D. z Plicní kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové. Cílem projektu je ověření možnosti vyhledat a následně léčebně ovlivnit pacienty s CHOPN v raném stadiu, kteří dosud nebyli diagnostikováni.

V České republice postihne karcinom prsu každoročně téměř 6000 žen. Většina žen díky pravidelnému screeningu a díky tomu, že se začaly samovyšetřovat, přichází k lékaři včas. Prim. MUDr. Miroslava Skovajsová, Ph.D., která se diagnostice rakoviny prsu velmi intenzivně věnuje již od 90. let, vysvětluje princip samovyšetření prsu metodou MAMMACARE.

Národní screeningové centrum Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví ČR si Vás dovolují pozvat na 2. ročník konference PREVON 2018, která představí aktuální pokroky v oblasti časné diagnostiky vážných onemocnění. Konference PREVON (PREvence Vážných ONemocnění) se bude konat ve dnech 13.–14. listopadu 2018 v TOP Hotelu Praha.

Tělo se bez něj sice neobejde, ale ve větším množství může být tichým zabijákem. Řeč je o cholesterolu. Na onemocnění způsobená jeho vysokou hodnotou v krvi u nás denně zemře 27 lidí. Věk pacientů se přitom rapidně snižuje.

Povědomí evropské veřejnosti o urologických problémech je znepokojivě nízké. Podle výsledků nového mezinárodního průzkumu, do kterého se zapojilo více než 2 500 respondentů z pěti evropských zemí [1], toho o mužských zdravotních potížích vědí více ženy než samotní muži. Kromě toho mají muži obecně bídné znalosti o závažných urologických příznacích – a časné známky urologických potíží, které by je mohly potenciálně ohrožovat na životě, berou na lehkou váhu.

Mamografie, tj. rentgenologické vyšetření prsu, se využívá jednak pro preventivní screening, jednak slouží k diagnostice nádorů prsu. V České republice se u žen starších 45 let provádí preventivní mamografie pravidelně každé dva roky a je hrazena z veřejného zdravotního pojištění.

V oboru, který se zaměřuje na novorozené děti — odborně neonatologie, se Česko řadí mezi deset nejlepších na světě. V evropském žebříčku je Česko spolu s Norskem a Švédskem na čtvrté příčce. Úroveň se porovnává podle novorozenecké úmrtnosti, jinak řečeno, čím nižší úmrtnost, tím lépe.

Přibližně 20 % lidí, kteří přišli do vybraných lékáren zkontrolovat stav svých plic, zjistilo, že jim nefungují správně. Lékárníci u nich za pomoci speciálního měřicího přístroje objevili určitou míru obstrukce. Ta se při měření projevuje tak, že člověk nedokáže vydechnout plyny z plic tak rychle, jak by měl. Znamená to, že člověk může trpět například chronickou obstrukční plicní nemocí nebo průduškovým astmatem. Návštěvníky s plicní obstrukcí posílají lékárníci k lékařům.

V pondělí 16. července 2018 se ministr zdravotnictví Adam Vojtěch setkal s generálním tajemníkem Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) Josém Ángelem Gurríou, který představil výsledky rozsáhlé analýzy současného stavu české ekonomiky a zdravotnictví a zároveň doporučení směrem k České republice. [1]. Mezi hlavními doporučeními OECD pro zlepšení systému zdravotní péče je i podpora screeningových programů.

Podle poslaneckého zdravotnického výboru je v Česku nízká proočkovanost proti HPV.

V České republice je obdobně jako ve většině vyspělých zemí Evropy zaveden vakcinační program proti lidským papilomavirům. Tyto vakcíny jsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, je-li očkování zahájeno od dovršení třináctého do dovršení čtrnáctého roku věku. Očkování se týká dívek i chlapců.

Na 400 žen v Česku každý rok podlehne karcinomu děložního hrdla a dalších 800 případů každoročně přibude. Karcinom děložního čípku je třetím nejčastějším zhoubným nádorem u žen. Dá se mu přitom snadno předcházet. Je možné se proti němu očkovat a lékaři ho umí ve většině případů rozpoznat dřív, než rakovina vůbec propukne.

Studie z Nového Zélandu je nejnovějším dokladem toho, že zavedení programu mamografického screeningu v dlouhodobém horizontu vede k poklesu úmrtnosti na karcinom prsu. Výsledky výzkumu byly právě publikovány v odborném časopise Journal of Medical Screening [1].

Rakovina prsu je po kožních nádorech nejčastějším nádorovým onemocněním u žen. V České republice každoročně onemocní kolem 7 000 žen na rakovinu prsu a ročně jí přibližně 1 900 podlehne. Je dávno známo a statisticky prokázáno, že více než 90 % žen s nádorem prsu v počátečním stadiu se zcela vyléčí. Nejdůležitější tedy je, aby ženy přišly na preventivní vyšetření včas a podstupovaly jej pravidelně.

Modernější testování líp odhalí přednádorové změny i rakovinu děložního čípku. Studie u dvou tisíc čtyř set českých žen prokázala, že testy na přítomnost DNA lidského papilomaviru jsou mnohem přesnější než ty v současnosti používané.

Před rakovinou prsu by se ženy měly mít zdravě na pozoru, panický strach je však zbytečný. Co mohou ženy dělat pro prevenci tohoto onemocnění a kdy by měly vyhledat odborníka? Jakým protivníkem jsou rakovině prsu současné diagnostické a léčebné možnosti medicíny a proč není namístě zpochybňování přínosu mamografického vyšetření, které možná mnozí čtenáři v médiích již zaznamenali? Na tyto a další otázky odpovídala expertka na mammární diagnostiku a bojovnice proti rakovině prsu MUDr. Miroslava Skovajsová, Ph.D.

Po internetu se nezřídka šíří zvěsti o údajné neúčinnosti mamografického screeningu, které se však ani zdaleka nezakládají na pravdě a už vůbec ne na „tvrdých datech“. Řada vědeckých studií z posledních několika let opakovaně prokázala, že screening karcinomu prsu jednoznačně snižuje úmrtnost na toto onemocnění.

Dne 20. 4. 2018 se na Hradeckých pneumologických dnech uskutečnilo první zasedání Pracovní skupiny pro projekt Časný záchyt chronické obstrukční plicní nemoci v rizikové populaci. Projekt probíhá pod odbornou garancí doc. MUDr. Vladimíra Koblížka, Ph.D. z Plicní kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové. Cílem projektu je ověření možnosti vyhledat a následně léčebně ovlivnit pacienty s CHOPN v raném stadiu, kteří dosud nebyli diagnostikováni.