Aktuality

V roce 2019 Česká republika v oblasti zdravotnictví čerpala z fondů EU dotace ve výši více než čtyři miliardy korun, což je dvakrát víc než v roce předchozím. V rozhovoru s ministrem zdravotnictví se hovoří také o Národním screeningovém centru a pilotních screeningových programech.

Nádorové onemocnění zasáhne podle České onkologické společnosti každého třetího Čecha. Nejčastější jsou nádory plic, prsu, kůže, ale i tlustého střeva. Některým se dá ale velmi dobře předcházet screeningovým vyšetřením.

Česká republika je pokrytá 70 screeningovými centry s kvalitními přístroji i radiology, kteří odečítají snímky. A ukazují to i výsledky – od počátku screeningového programu došlo k výraznému poklesu úmrtnosti. „Pokud srovnám jednotlivé země EU, tak Česko patří mezi země s jednou z nejnižší úmrtností na rakovinu prsu. Je to díky tomu, že lidé chodí na screening,“ pochvaluje si mamodiagnostik a zakladatel českého screeningového programu Jan Daneš.

Na onkologické screeningy hrazené ze zdravotního pojištění chodí jen zhruba polovina těch, kteří by je podstoupit měli. Zvýšit počty vyšetřených o 20 až 30 procent je cílem, na který by se mělo ministerstvo zdravotnictví letos zaměřit.

Lidé, kteří dlouhodobě nechodí na prevenci rakoviny tlustého střeva a konečníku, dostanou test na skryté krvácení poštou až domů. Ministerstvo zdravotnictví spouští pilotní projekt, během kterého pošle do deseti tisíc domácností samoodběrové vyšetření. Preventivní vyšetření tlustého střeva a konečníku bývá pro pacienty choulostivé. Ministerstvo si od projektu slibuje snížení počtu výskytu nově nemocných lidí.

Národní screeningové centrum Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR spolu s Ministerstvem zdravotnictví ČR a Všeobecnou zdravotní pojišťovnou ČR spouští unikátní pilotní projekt. S dnešním dnem začíná s pomocí České pošty rozesílat pilotní balíčky se samoodběrovou sadou na vyšetření rakoviny tlustého střeva a konečníku. Takzvaný kolorektální karcinom patří mezi nejčastější zhoubné nádory. Ročně je v Česku diagnostikováno přibližně 7 500 nových onemocnění a téměř 3 500 pacientů na toto onemocnění každý rok umírá. Jde o závažné onemocnění, které je na začátku zcela bez příznaků, a proto je často objeveno příliš pozdě. Díky včasnému nálezu je však často možné zabránit vzniku pokročilé rakoviny. Tomu by mělo napomoci i samoodběrové vyšetření jako nová možnost pro ty, kteří opakovaně nereagují na pozvánky a screeningu se neúčastní. Pilotní projekt osloví ve třech vlnách celkem 10 000 pojištěnců Všeobecné zdravotní pojišťovny formou balíčku, jehož součástí je samoodběrová sada na odběr zcela zdarma a v pohodlí jejich domova. Projekt je financován Evropskou unií.

Ministerstvo zdravotnictví vytipovalo 10 tisíc pojištěnců, kteří poštou dostanou testovací sady na vyšetření rakoviny tlustého střeva a konečníku. Test si tak mohou udělat doma. Většinou jde o lidi, kteří nereagovali na pozvánky k preventivnímu vyšetření.

Preventivní prohlídky u lékaře zanedbává zhruba 60 procent lidí. Na vyšetření tlustého střeva a konečníku, děložního čípku či prsu nepřijde téměř polovina z těch, kteří by měli. Zhruba pětina lidí nedbá ani pozvání od své zdravotní pojišťovny. Vyšetření přitom umožní zachytit nádory v časném stadiu, nebo dokonce ještě dříve, než vzniknou.

Doc. MUDr. Ondřej Urban, Ph.D. je předsedou České gastroenterologické společnosti ČLS JEP a přednostou II. interní kliniky gastroenterologie a geriatrie LF UP a FN Olomouc. U příležitosti 36. českého a slovenského gastroenterologického kongresu vyzdvihl úspěch programu kolorektálního screeningu: „V roce 2000 byla ČR na prvním místě na světě ve výskytu kolorektálního karcinomu. V současné době jsme na 21. místě, dvacet zemí jsme tedy přeskočili, což je obrovský úspěch, na kterém se podílí zejména Národní program screeningu kolorektálního karcinomu, který naši zemi řadí mezi absolutní světovou špičku a jehož výsledky jsou takové, že jsme v současné době dosáhli snížení mortality na toto onemocnění o 34 procent, ale máme i snížení výskytu kolorektálního karcinomu o 17 procent.“

Mezi typické příznaky takzvané chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN) patří dlouhodobý kašel a zadýchávání. CHOPN je nejčastějším důvodem k transplantaci plic a zvyšuje i riziko rakoviny. Statisíce lidí v České republice ani nevědí o tom, že chorobu mají. Má to změnit pilotní screeningový projekt.

Téměř třetina lidí, kteří dosud prošli kontrolou při pilotním screeningu, má chronickou obstrukční plicní nemoc (CHOPN). Dalších 28 % jiné postižení plic, nejčastěji chronickou bronchitidu. Důvodem screeningu, při kterém praktičtí lékaři posílají svoje rizikové pacienty za plicními lékaři, je najít co nejvíce lidí, kteří mají CHOPN a neví o tom. Akci odstartovalo Národní screeningové centrum Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) ČR a během 2 let chce docílit vyšetření 7 000 rizikových Čechů.

22. a 23. října 2019 proběhla v Praze konference PREVON – Časný záchyt onemocnění, inovace, výzvy a perspektivy v primární péči u dětí a dospělých. Cílem konference byla diskuze nad možnostmi zlepšení stávajících a zavedení nových možností preventivních (screeningových) vyšetření pro včasné odhalení nemocí.

Rakovina plic může být částečně podmíněna geneticky, ale hlavní příčinou jejího vzniku zůstává kouření. Dle dat ÚZIS ČR se mortalita karcinomu plic v čase stabilizuje, zatímco incidence dlouhodobě mírně roste. Zároveň platí, že většina pacientů s diagnostikovaným karcinomem plic na něj také umírá – v roce 2017 dosahovala nemocnost 62 onemocnění na 100 tisíc osob, zemřelo 52 osob na 100 tisíc. Ročně v ČR na toto onemocnění tedy zemře více než 5 tisíc osob, převážně muži.

V České republice je zaveden celoplošný screening nádorů prsu, děložního hrdla a kolorekta. Především u nádorů prsu a děložního hrdla patříme mezi země EU, ve kterých klesá úmrtnost na tato onemocnění. A to právě proto, že jsou včas odhaleny a léčeny.

Rakovina prostaty je vůbec nejčastějším nádorovým onemocněním mužů u nás. A stále přibývá i těch, kterým ještě není ani 40 let.

Český program proplácených preventivních kontrol, které mají odhalit rakovinu děložního hrdla, podle některých lékařů nefunguje dobře a měl by se upravit. Doporučují využívat HPV test, který je podle studií přesnější než dosavadní cytologický stěr a dokáže nádorové změny odhalit dřív. Na tiskové konferenci to řekli onkologové z gynekologických pracovišť Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (1.LF UK) v Praze. O HPV test si mohou ženy v ambulanci říct, musí si ho ale zaplatit. Stojí kolem tisícikoruny. Experti se na úhradě neshodli.

Plošný screening tyreopatií v těhotenství ověří pilotní projekt, o němž redaktoři Medical Tribune hovořili s jeho odborným garantem, vědeckým sekretářem České endokrinologické společnosti ČLS JEP doc. MUDr. Janem Jiskrou, Ph.D.

To, jak se konkrétní zemi daří předcházet karcinomu děložního hrdla, hodně vypovídá o úrovni organizace celého zdravotního systému – a v České republice přes všechno úsilí mortalita spojená s tímto nádorem stagnuje. O tom, proč tomu tak je, redaktorka Medical Tribune hovořila s prof. MUDr. Jiřím Slámou, Ph.D., z Onkogynekologického centra Gynekologicko‑porodnické kliniky 1. LF UK a VFN.

Poprvé si ženy budou moci udělat test na riziko rakoviny děložního hrdla doma. Lékaři vytipovali 10 000 z nich, kterým posílají testovací sady k tzv. samoodběru. Zlepšit tak chtějí prevenci, skoro 50 % žen totiž ke gynekologovi pravidelně nechodí.