Pilotní projekty
ÚZIS ČR realizuje od 1. února 2017 projekt Národní koordinační centrum programů časného záchytu onemocnění, jehož cílem je vytvoření koordinační řídící struktury a metodického zázemí pro zavádění, realizaci a evaluaci programů časného záchytu onemocnění v ČR. ÚZIS ČR dále realizuje od 1. září 2017 projekt Datová základna realizace screeningových programů a jeho cílem je vybudovat systém evaluace programů časného záchytu onemocnění tak, aby byl zajištěn jejich maximální pozitivní dopad na zdraví obyvatel a jejich nákladová efektivita.
Vybudované metodické a technické zázemí tak ÚZIS ČR umožňuje realizaci pilotního ověřování konkrétních potenciálních screeningových programů. Vlastní realizace pilotních projektů probíhá na základě doporučení Národní rady pro implementaci a řízení programů časného záchytu onemocnění a schválení dotace v rámci Operačního programu Zaměstnanost, Výzva č. 39.
Přehled pilotních projektů:
- Optimalizace programu screeningu kolorektálního karcinomu
V České republice funguje Národní program screeningu kolorektálního karcinomu od roku 2000. Do programu jsou zahrnuty osoby starší 50 let, kterým je v rámci preventivní péče nabízen kvalitativní guajakový nebo imunochemický test na okultní krvácení do stolice (TOKS). V roce 2013 došlo k útlumu guajakových testů a od roku 2014 jsou dominantně využívány testy imunochemické (FIT). V současnosti však není adekvátně definován typ použitého FIT testu s vhodným poměrem senzitivity a specificity pro detekci kolorektální neoplázie. Pilotní projekt optimalizace stávajícího screeningu kolorektálního karcinomu ověřil realizovatelnost a nákladovou efektivitu plošného zavedení jednotného validovaného kvantitativního imunochemického testu na okultní krvácení do stolice (qFIT).
Pilotní projekt byl realizován v rámci projektu Národní koordinační centrum prevence časného záchytu onemocnění. Doba realizace projektu: 24 měsíců.
Webové stránky projektu - Optimalizace programu screeningu karcinomu děložního hrdla zavedením detekce genomu lidského papilomaviru pomocí samoodběrových sad u žen dlouhodobě se neúčastnících stávajícího screeningu
Příčinou téměř všech případů karcinomu děložního hrdla je infekce rizikovým (onkogenním) typem lidského papillomaviru (HPV). V současnosti nejpoužívanější metodou diagnostiky karcinomu děložního hrdla je cytologické vyšetření buněk ze stěru děložního hrdla, který se provádí v rámci preventivního gynekologického vyšetření jedenkrát ročně. Projekt si kladl za cíl zvýšit pokrytí a efektivitu screeningu karcinomu děložního hrdla zavedením metody průkazu DNA HPV viru odebraného prostřednictvím samoodběrové sady u žen dlouhodobě se neúčastnících stávajícího screeningu a v návaznosti na výsledky případně doplnit nastavení Národního programu screeningu karcinomu děložního hrdla v České republice.
Doba realizace projektu: 36 měsíců, projekt byl zahájen 1. března 2018.
Garanti projektu
prof. MUDr. Jiří Sláma, Ph.D.
Gynekologicko-porodnická klinika, 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze.prof. MUDr. David Cibula, CSc.
Webové stránky projektu Informace k poštovní rozesílce
Gynekologicko-porodnická klinika, 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze. - Program časného záchytu karcinomu prostaty u populace mužů v dispenzární péči po onkologických onemocněních
Karcinom prostaty je nejčastějším nádorovým onemocněním mužů, po karcinomu plic je druhou nejčastější příčinou úmrtí z příčiny zhoubného nádoru. Onemocnění zpočátku probíhá bez příznaků a léčba zahájená v tomto období dává muži šanci na úplné vyléčení. Karcinom prostaty je možné včas odhalit prostřednictvím vyšetření krevního séra na prostatický specifický antigen (PSA). Pilotní projekt byl zaměřen na muže 50 až 70 let, kteří již prodělali jiné nádorové onemocnění a jsou v dispenzární péči.
Doba realizace projektu: 36 měsíců, projekt byl zahájen 1. dubna 2018.
Garanti projektu
doc. MUDr. Roman Zachoval, Ph.D., MBA
Webové stránky projektu
Urologické oddělení, Thomayerova nemocnice, Praha - Zvýšení efektivity adresného zvaní občanů ke screeningům karcinomu tlustého střeva a konečníku, prsu a děložního hrdla
V současnosti jsou v České republice implementovány tři organizované screeningové programy, které využívají systém adresného zvaní organizovaného zdravotními pojišťovnami (screening karcinomu prsu, karcinomu tlustého střeva a konečníku a karcinomu děložního hrdla). Systém adresného zvaní je primárně zaměřen na skupiny občanů, kteří se z různých důvodů preventivních vyšetření v posledních letech neúčastnili a současně nejsou k vyšetření kontraindikováni. Systém adresného zvaní k vyšetření tří jmenovaných onkologických onemocnění probíhá v České republice od roku 2014. Přes nesporné úspěchy projektu adresného zvaní je nutné dále zvyšovat aktivní participaci občanů v preventivních zdravotnických programech. Pilotní projekt ověřil účinnost navržených aktivit vedoucích ke zvýšení efektivity adresného zvaní ke screeningům onkologických onemocnění aktualizací, optimalizací a následnou verifikací metodik adresného zvaní občanů.
Doba realizace projektu: 36 měsíců, projekt byl zahájen 1. května 2018.
Garant projektu
Ing. Ladislav Báča
Institut komunikačních studií a žurnalistiky, Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova - Časný záchyt diabetické retinopatie a makulárního edému u pacientů s diabetem 1. nebo 2. typu
Diabetická retinopatie představuje závažnou vaskulární komplikaci diabetu vedoucí ke vzniku slepoty. Určitý stupeň diabetické retinopatie postihuje až 45 % pacientů s diabetem 1. nebo 2. typu, a navíc asi polovina pacientů s diabetickou retinopatií má současně makulární edém. Vyšetření očního pozadí jednou ročně je již zavedeno v doporučených postupech dispenzarizace pacientů s diabetem, ale toto vyšetření neabsolvuje asi 40 % pacientů. Pilotní projekt zavedl vyšetření očního pozadí bez mydriázy přímo v ambulanci dispenzarizujícího lékaře prostřednictvím sítnicové kamery. Snímky byly elektronicky odesílány k centrálnímu vyhodnocení oftalmologem. Cílem projektu bylo zvýšit účast pacientů s diabetem na sekundárním screeningu diabetické retinopatie, snížit riziko její progrese a minimalizovat rizika ztráty zraku.
Doba realizace projektu: 40 měsíců, projekt byl zahájen 1. března 2018.
Garant projektu
prof. MUDr. Milan Kvapil, CSc., MBA
Webové stránky projektu
Interní klinika 2. LF UK a FN Motol - Sekundární prevence osteoporotických zlomenin u osob nad 50 let věku po první prodělané osteoporotické zlomenině
Osteoporóza je onemocnění skeletu charakterizované poruchou mechanické odolnosti kosti se zvýšeným rizikem vzniku zlomenin (80 % zlomenin nad 50 let věku je osteoporotických). Prodělaná osteoporotická zlomenina zvyšuje 2-5krát riziko vzniku další osteoporotické zlomeniny. Se zlomeninou kosti stehenní je spojená vysoká úmrtnost (19 % v 1. roce po prodělání zlomeniny).
Pilotní projekt ověřil fungování koordinovaného vyhledávání pacientů s osteoporózou po prodělané zlomenině s následným diferenciálně–diagnostickým vyšetřením na osteologickém pracovišti a případnou léčbou osteoporózy a intervencí k prevenci pádů. Projekt vedl ke změně stávající organizace péče o pacienty s osteoporózou, ke zvýšení efektivity jejich vyhledávání a tím k poklesu počtu následných osteoporotických zlomenin po první prodělané zlomenině.
Projekt byl zahájen 1. května 2018. Náběr pacientů byl zahájen od 1. června 2021.
Garanti projektu
prof. MUDr. Vladimír Palička, CSc.
Osteocentrum a Ústav klinické biochemie a diagnostiky FN Hradec KrálovéMUDr. Richard Pikner, Ph.D.
Webové stránky projektu
Odbor Klinických laboratoří a kostního metabolizmu, Klatovská nemocnice, a.s. - Časný záchyt chronické obstrukční plicní nemoci v rizikové populaci
Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) je závažné respirační onemocnění s nejrychleji rostoucím mortalitním potenciálem ze všech chronických neinfekčních onemocnění. Výskyt CHOPN je nejvyšší ve skupině osob nad 60 let. Nejvíce rizikoví jsou jedinci s cigaretovou zátěží 20 a více krabičko-roků. Během časné fáze nemoci lze destrukční plicní proces výrazně zpomalit nebo dokonce zastavit. Projevy CHOPN jsou nespecifické, a proto většina nemocných uniká časné diagnóze. Cílem programu bylo vyhledat v časném stádiu nediagnostikované pacienty v rizikové dospělé populaci: věk 40-69 let, cigaretová zátěž rovno nebo více 20 krabičko-roků, dušnost při rychlejší chůzi po rovině bez jiné zjevné příčiny (musela být splněna všechna uvedená kritéria).
Doba realizace projektu: 36 měsíců, projekt byl zahájen 1. dubna 2018.
Garant projektu
doc. MUDr. Vladimír Koblížek, PhD.
Webové stránky projektu
Předseda sekce nemocí s bronchiální obstrukcí Výboru ČPFS ČLS JEP
Zástupce přednosty pro vědu a výzkum Fakultní nemocnice Hradec Králové, Plicní klinika FNHK, Lékařská fakulta v Hradci Králové, Univerzita Karlova - Screening rizika předčasného porodu zavedením programu QUiPP
V České republice se incidence předčasných porodů dlouhodobě pohybuje okolo 8 % a je druhou nejčastější příčinou perinatální úmrtnosti a nemocnosti novorozenců. Projekt zavádí původně britský screeningový programu QUiPP do prostředí českého zdravotnictví. Cílem projektu bylo optimalizovat péči o jinak asymptomatické těhotné ženy s vysokým rizikem spontánního předčasného porodu. U žen se zatíženou porodnickou anamnézou, ale jinak asymptomatických, se zkráceným děložním hrdlem pod 25 mm bylo provedeno neinvazivní biochemické vyšetření cervikovaginálního sekretu pro vyhodnocení kvality a kvantity fetálního fibronektinu. Pro ženy, které byly pozitivní ve všech třech ukazatelích programu QUiPP, byl vytvořen speciální léčebně-preventivní program v ambulanci perinatologického centra. Těmto ženám byla poskytnuta odborná péče pro prevenci a oddálení předčasného porodu.
Doba realizace projektu: 48 měsíců, projekt byl zahájen 1. dubna 2018.
Garant projektu
prof. MUDr. Antonín Pařízek, CSc.
Webové stránky projektu
Gynekologicko-porodnická klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. - Časný záchyt kritických vrozených srdečních vad u zralých novorozenců při hospitalizaci a v raném postnatálním období
Prenatální screening kritických vrozených srdečních vad (CCHD), který je v České republice na vysoké úrovni, vede k odhalení asi 2/3 dětí s CCHD, nicméně stále zůstává 1/3 dětí s CCHD před porodem neodhalena. Kritické vrozené srdeční vady mohou být během pobytu v porodnici nerozpoznatelné. Praktické provedení pilotního ověření screeningu kritických srdečních vad v novorozeneckém období bylo založeno na neinvazivní metodě vyšetření aplikovatelné u všech fyziologických novorozenců prostřednictvím pulsní oxymetrie. Jednalo se o porovnání saturace hemoglobinu kyslíkem preduktálně (pravá horní končetina) a postduktálně (dolní končetina), kdy došlo k vyhodnocení perfuzního indexu. Na základě tohoto indexu se provedlo vyhodnocení a při pozitivním výsledku se doporučil další diagnostický postup. Východiskem je doporučení a algoritmus mezinárodní skupiny pro včasný záchyt CCHD. Současné zkušenosti ukazují, že jde o metodu jednoduchou a pro novorozence nezatěžující. Metoda je vysoce specifická a senzitivní, falešná pozitivita je minimální, následné vyšetření jako je echokardiografické vyšetření je nutné jen ojediněle.
Doba realizace projektu: 43 měsíců, projekt byl zahájen 1. května 2018.
Garant projektu
MUDr. Lumír Kantor, Ph.D.
Webové stránky projektu
Přednosta Novorozeneckého oddělení FN Olomouc
Člen Výboru České neonatologické společnosti ČLS JEP. - Časný záchyt tyreopatií v těhotenství
Hormony štítné žlázy mají nezastupitelný význam pro úspěšné otěhotnění, pro vývoj plodu i pozdější psychosomatický vývoj dítěte. Neléčená onemocnění v těhotenství mohou mít negativní dopady jak na průběh těhotenství, tak na vývoj dítěte. Myšlenkou programu bylo časné odhalení onemocnění štítné žlázy u těhotných žen, a to změřením hladiny hormonů štítné žlázy a protilátek v krvi, nejpozději do ukončeného 13. gestačního týdne těhotenství. V případě zjištění rizikových hodnot byla těhotná žena odeslána k došetření na endokrinologii a následně zváženo zahájení léčby.
Ddoba realizace projektu: 36 měsíců, projekt byl zahájen 1. února 2019.
Garant projektu
doc. MUDr. Jan Jiskra, Ph.D.
Webové stránky projektu
III. Interní klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. - Časný záchyt familiární hypercholesterolémie
Familiární hypercholesterolémie (FH) je závažné geneticky podmíněné onemocnění, které je charakterizováno vysokou hladinou cholesterolu v krvi, což se projevuje předčasnou klinickou manifestací aterosklerózy v podobě ischemické kardiovaskulární příhody (infarkt) typicky již po 40. roce věku, která až ve třetině případů končí fatálně. V ČR se narodí v průměru více než jedno dítě s FH denně. Většina nemocných se však o své diagnóze vůbec nedozví a není tak ani sledována ani adekvátně léčena.
Předmětem projektu byl záchyt onemocnění FH již po narození, což v případě potvrzení onemocnění umožní u dětí včas zahájit režimová opatření a nezbytnou léčbu, která povede k dramatickému snížení rizika předčasných úmrtí v produktivním věku. Vzhledem k typu dědičnosti onemocnění lze předpokládat, že s každým nově diagnostikovaným novorozencem bude onemocnění dodatečně odhaleno minimálně u jednoho z rodičů, případně i u dalších příbuzných novorozence. Projekt ověřil vhodnost zavedení metody časného záchytu onemocnění FH u novorozenců v České republice.
Projekt byl zahájen 1. listopadu 2018. Náběr novorozenců byl zahájen od 1. června 2021.
Garant projektu
prof. MUDr. Tomáš Freiberger, Ph.D.
Webové stránky projektu
Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie Brno
Od začátku roku 2022 jsou realizovány dva nové populační pilotní programy:
Populační pilotní program časného záchytu karcinomu plic
