Pilotní projekty

ÚZIS ČR již realizuje od 1. února 2017 projekt Národní koordinační centrum programů časného záchytu onemocnění, který má za cíl vytvořit koordinační řídící strukturu a metodické zázemí pro zavádění, realizaci a evaluaci programů časného záchytu onemocnění v ČR. ÚZIS ČR dále realizuje od 1. září 2017 projekt Datová základna realizace screeningových programů a jeho cílem je vybudovat systém evaluace programů časného záchytu onemocnění tak, aby byl zajištěn jejich maximální pozitivní dopad na zdraví obyvatel a jejich nákladová efektivita.

Vybudované metodické a technické zázemí tak ÚZIS ČR umožňuje realizovat pilotního ověřování konkrétních potenciálních screeningových programů. Vlastní realizace pilotních projektů probíhá na základě doporučení Národní rady pro implementaci a řízení programů časného záchytu onemocnění a schválení dotace v rámci Operačního programu Zaměstnanost, Výzva č. 39.

Přehled pilotních projektů:

  • Optimalizace programu screeningu kolorektálního karcinomu

    V České republice funguje Národní program screeningu kolorektálního karcinomu od roku 2000. Do programu jsou zahrnuty osoby starší 50 let, kterým je v rámci preventivní péče nabízen kvalitativní guajakový nebo imunochemický test na okultní krvácení do stolice (TOKS). V roce 2013 došlo k útlumu guajakových testů a od roku 2014 jsou dominantně využívány testy imunochemické (FIT). V současnosti však není adekvátně definován typ použitého FIT testu s vhodným poměrem senzitivity a specificity pro detekci kolorektální neoplázie. Pilotní projekt optimalizace stávajícího screeningu kolorektálního karcinomu ověří realizovatelnost a nákladovou efektivitu plošného zavedení jednotného validovaného kvantitativního imunochemického testu na okultní krvácení do stolice (qFIT). 

    Pilotní projekt bude realizován v rámci projektu Národní koordinační centrum prevence časného záchytu onemocnění. Předpokládaná doba realizace projektu je 24 měsíců.

  • Optimalizace programu screeningu karcinomu děložního hrdla zavedením detekce genomu lidského papilomaviru pomocí samoodběrových sad u žen dlouhodobě se neúčastnících stávajícího screeningu

    Příčinou téměř všech případů karcinomu děložního hrdla je infekce rizikovým (onkogenním) typem lidského papillomaviru (HPV). V současnosti nejpoužívanější metodou diagnostiky karcinomu děložního hrdla je cytologické vyšetření buněk ze stěru děložního hrdla, který se provádí v rámci preventivního gynekologického vyšetření jedenkrát ročně. Projekt si klade za cíl zvýšit pokrytí a efektivitu screeningu karcinomu děložního hrdla zavedením metody průkazu DNA HPV viru odebraného prostřednictvím samoodběrové sady u žen dlouhodobě se neúčastnících stávajícího screeningu a v návaznosti na výsledky případně doplnit nastavení Národního programu screeningu karcinomu děložního hrdla v České republice.

    Předpokládaná doba realizace projektu je 36 měsíců, projekt byl zahájen 1. března 2018.

    Garanti projektu

    Doc. MUDr. Jiří Sláma, Ph.D.
    Gynekologicko-porodnická klinika, 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze.

    Prof. MUDr. David Cibula, CSc.
    Gynekologicko-porodnická klinika, 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze.

  • Program časného záchytu karcinomu prostaty u populace mužů v dispenzární péči po onkologických onemocněních

    Karcinom prostaty je nejčastějším nádorovým onemocněním mužů, po karcinomu plic je druhou nejčastější příčinou úmrtí z příčiny zhoubného nádoru. Onemocnění zpočátku probíhá bez příznaků a léčba zahájená v tomto období dává muži až stoprocentní šanci na úplné vyléčení. Karcinom prostaty je možné včas odhalit prostřednictvím vyšetření krevního séra na prostatický specifický antigen (PSA). Pilotní projekt bude zaměřen na muže, kteří již prodělali jiné nádorové onemocnění a jsou v dispenzární péči. Pro pilotní projekt jsou snadno oslovitelnou skupinou, kterou lze vyšetřit bez nutnosti jejich cíleného zvaní.

    Předpokládaná doba realizace projektu je 36 měsíců, projekt byl zahájen 1. dubna 2018.

    Garanti projektu

    Doc. MUDr. Roman Zachoval, Ph.D., MBA
    Urologické oddělení, Thomayerova nemocnice, Praha

    Prof. MUDr. Marek Babjuk, CSc.
    Urologická klinika 2. LF UK a FN v Motole, Praha

  • Zvýšení efektivity adresného zvaní občanů ke screeningům karcinomu tlustého střeva a konečníku, prsu a děložního hrdla

    V současnosti jsou v České republice implementovány tři organizované screeningové programy, které využívají systém adresného zvaní organizovaného zdravotními pojišťovnami (screening karcinomu prsu, karcinomu tlustého střeva a konečníku a karcinomu děložního hrdla). Systém adresného zvaní je primárně zaměřen na skupiny občanů, kteří se z různých důvodů preventivních vyšetření v posledních letech neúčastnili a současně nejsou k vyšetření kontraindikováni. Systém adresného zvaní k vyšetření tří jmenovaných onkologických onemocnění probíhá v České republice od roku 2014. Přes nesporné úspěchy projektu adresného je nutné dále zvyšovat aktivní participaci občanů v preventivních zdravotnických programech. Pilotní projekt ověří účinnost navržených aktivit vedoucích ke zvýšení efektivity adresného zvaní ke screeningům onkologických onemocnění aktualizací, optimalizací a následnou verifikací metodik adresného zvaní občanů.

    Předpokládaná doba realizace projektu je 36 měsíců, projekt byl zahájen 1. května 2018.

    Garant projektu

    Ing. Ladislav Báča
    Institut komunikačních studií a žurnalistiky, Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova

  • Časný záchyt diabetické retinopatie a makulárního edému u pacientů s diabetem 1. nebo 2. typu

    Diabetická retinopatie představuje závažnou vaskulární komplikaci diabetu vedoucí ke vzniku slepoty. Určitý stupeň diabetické retinopatie postihuje až 45 % pacientů s diabetem 1. nebo 2. typu, a navíc asi polovina pacientů s diabetickou retinopatií má současně makulární edém. Vyšetření očního pozadí jednou ročně je již zavedeno v doporučených postupech dispenzarizace pacientů s diabetem, ale toto vyšetření neabsolvuje asi 40 % pacientů. Pilotní projekt zavádí vyšetření očního pozadí bez mydriázy přímo v ambulanci dispenzarizujícího lékaře prostřednictvím sítnicové kamery. Snímky budou elektronicky odesílány k centrálnímu vyhodnocení oftalmologem. Cílem projektu je zvýšit účast pacientů s diabetem na sekundárním screeningu diabetické retinopatie, snížit riziko její progrese a minimalizovat rizika ztráty zraku.

    Předpokládaná doba realizace projektu je 36 měsíců, projekt byl zahájen 1. března 2018.

    Garant projektu

    Prof. MUDr. Milan Kvapil, CSc., MBA
    Interní klinika 2. LF UK a FN Motol

  • Sekundární prevence osteoporotických zlomenin u osob nad 50 let věku po první prodělané osteoporotické zlomenině

    Osteoporóza je onemocnění skeletu charakterizované poruchou mechanické odolnosti kosti se zvýšeným rizikem vzniku zlomenin (80 % zlomenin nad 50 let věku je osteoporotických). Prodělaná osteoporotická zlomenina zvyšuje 2-5krát riziko vzniku další osteoporotické zlomeniny. Se zlomeninou kosti stehenní je spojená vysoká úmrtnost (19 % v 1. roce po prodělání zlomeniny).

    Pilotní projekt ověří fungování koordinovaného vyhledávání pacientů s osteoporózou po prodělané zlomenině s následným diferenciálně–diagnostickým vyšetřením na osteologickém pracovišti a případnou léčbou osteoporózy a intervencí k prevenci pádů. Projekt povede ke změně stávající organizace péče o pacienty s osteoporózou, ke zvýšení efektivity jejich vyhledávání a tím k poklesu počtu následných osteoporotických zlomenin po první prodělané zlomenině.

    Předpokládaná doba realizace projektu je 39 měsíců, projekt byl zahájen 1. května 2018.

    Garanti projektu

    Prof. MUDr. Vladimír Palička, CSc.
    Osteocentrum a Ústav klinické biochemie a diagnostiky FN Hradec Králové

    MUDr. Richard Pikner, Ph.D.
    Odbor Klinických laboratoří a kostního metabolizmu, Klatovská nemocnice, a.s.

  • Časný záchyt chronické obstrukční plicní nemoci v rizikové populaci

    Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) je závažné respirační onemocnění s nejrychleji rostoucím mortalitním potenciálem ze všech chronických neinfekčních onemocnění. Výskyt CHOPN je nejvyšší ve skupině osob nad 60 let. Nejvíce rizikoví jsou jedinci s cigaretovou zátěží 20 a více krabičko-roků. Během časné fáze nemoci lze destrukční plicní proces výrazně zpomalit nebo dokonce zastavit. Projevy CHOPN jsou nespecifické, a proto většina nemocných uniká časné diagnóze. Cílem programu je vyhledat v časném stádiu nediagnostikované pacienty v rizikové dospělé populaci: věk 45-65 let, cigaretová zátěž rovno nebo více 20 krabičko-roků, dušnost při rychlejší chůzi po rovině bez jiné zjevné příčiny (musí být splněna všechna uvedená kritéria).

    Předpokládaná doba realizace projektu je 36 měsíců, projekt byl zahájen 1. dubna 2018.

    Garant projektu

    MUDr. Vladimír Koblížek, PhD.
    Předseda sekce nemocí s bronchiální obstrukcí Výboru ČPFS ČLS JEP
    Zástupce přednosty pro vědu a výzkum Fakultní nemocnice Hradec Králové, Plicní klinika FNHK, Lékařská fakulta v Hradci Králové, Univerzita Karlova

  • Screening rizika předčasného porodu zavedením programu QUiPP

    V České republice se incidence předčasných porodů dlouhodobě pohybuje okolo 8 % a je druhou nejčastější příčinou perinatální úmrtnosti a nemocnosti novorozenců. Projekt zavádí původně britský screeningový programu QUiPP do prostředí českého zdravotnictví. Cílem projektu je optimalizovat péči o jinak asymptomatické těhotné ženy s vysokým rizikem spontánního předčasného porodu. U žen se zatíženou porodnickou anamnézou, ale jinak asymptomatických, se zkráceným děložním hrdlem pod 25 mm bude provedeno neinvazivní biochemické vyšetření cervikovaginálního sekretu pro vyhodnocení kvality a kvantity fetálního fibronektinu. Pro ženy, které budou pozitivní ve všech třech ukazatelích programu QUiPP, bude vytvořen speciální léčebně-preventivní program v ambulanci perinatologického centra. Těmto ženám bude poskytnuta odborná péče pro prevenci a oddálení předčasného porodu.

    Předpokládaná doba realizace projektu je 48 měsíců, projekt byl zahájen 1. dubna 2018.

    Garant projektu

    Prof. MUDr. Antonín Pařízek, CSc.
    Gynekologicko-porodnická klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

  • Časný záchyt kritických vrozených srdečních vad u zralých novorozenců při hospitalizaci a v raném postnatálním období

    Prenatální screening kritických vrozených srdečních vad (CCHD), který je v České republice na vysoké úrovni, vede k odhalení asi 2/3 dětí s CCHD, nicméně stále zůstává 1/3 dětí s CCHD před porodem neodhalena. Kritické vrozené srdeční vady mohou být během pobytu v porodnici nerozpoznatelné. Praktické provedení pilotního ověření screeningu kritických srdečních vad v novorozeneckém období je založeno na neinvazivní metodě vyšetření aplikovatelné u všech fyziologických novorozenců prostřednictvím pulsní oximetrie. Jedná se o porovnání saturace hemoglobinu kyslíkem preduktálně (pravá horní končetina) a postduktálně (dolní končetina), kdy dojde k vyhodnocení perfuzního indexu. Na základě tohoto indexu se provede vyhodnocení a při pozitivním výsledku se doporučí další diagnostický postup. Východiskem je doporučení a algoritmus mezinárodní skupiny pro včasný záchyt CCHD. Současné zkušenosti ukazují, že jde o metodu jednoduchou a pro novorozence nezatěžující. Metoda je vysoce specifická a senzitivní, falešná pozitivita je minimální, následné vyšetření jako je echokardiografické vyšetření je nutné jen ojediněle.

    Předpokládaná doba realizace projektu je 36 měsíců, projekt byl zahájen 1. května 2018.

    Garant projektu

    MUDr. Lumír Kantor, Ph.D.
    Primář Novorozeneckého oddělení FN Olomouc
    Člen Výboru České neonatologické společnosti ČLS JEP.