Národní koordinační centrum programů časného záchytu onemocnění

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR řeší od 1. února 2017 projekt s názvem „Národní koordinační centrum programů časného záchytu onemocnění“, který má za cíl vytvořit koordinační řídící strukturu a metodické zázemí pro zavádění, realizaci a evaluaci nových i stávajících screeningových programů v ČR. Správně vedené programy časného záchytu u vybraných cílových rizikových skupin obyvatel představují účinný nástroj pro snížení morbidity a/nebo mortality sledovaných onemocnění, a proto patří mezi národní veřejně-zdravotnické priority ČR deklarované v rámci národní strategie Zdraví 2020.

V současnosti jsou v ČR implementovány čtyři organizované screeningové programy:

• Screening karcinomu prsu (Věstník MZ ČR, částka 4/2010)
• Screening kolorektálního karcinomu (Věstník MZ ČR, částka 1/2009)
• Screening karcinomu děložního hrdla (Věstník MZ ČR, částka 7/2007)
• Novorozenecký laboratorní screening (Věstník MZ ČR, částka 6/2009)

Zdůvodnění potřebnosti projektu

Přes nesporný výrazný potenciál současných probíhajících screeningových programů zabránit rozvoji výrazného zdravotního problému u jednotlivých rizikových osob, tak přínosů těchto programů pro celý systém zdravotnické péče, nebyly doposud programy časného záchytu vážných onemocnění v ČR plánovány a realizovány koncepčně a uceleně, a neexistuje ani jednotný postup, jak tyto programy efektivně převádět do každodenní praxe. Na realizaci probíhajících screeningových programů aktuálně dohlíží příslušné odborné komise ustavené MZ ČR, fungování těchto komisí však není jasně ukotveno a neexistuje ani oficiální orgán, který by na základě jasně stanovených kritérií transparentním procesem vydával doporučení k přípravě nových programů časného záchytu vážných onemocnění a který by taktéž koordinoval jejich implementaci do praxe.

Proto jedním z cílů projektu NKC je vybudovat systém podpory screeningových programů v ČR v celém jejich životním cyklu (plánování, pilotní projekt, implementace pro celou cílovou populaci, monitoring a vyhodnocení) tak, aby byl zajištěn jejich maximální pozitivní dopad na zdraví obyvatel ČR a zároveň jejich ekvita (rovný přístup) a vysoká nákladová efektivita.