O projektu

Časný záchyt chronické obstrukční plicní nemoci v rizikové populaci je pilotní projekt, který se soustředí na časnou diagnózu a následně léčbu tohoto onemocnění. Pacienti se bez včasné lékařské diagnózy a příslušné terapie dopracovávají k těžkým strukturálním známkám nevratného postižení plic. Vzhledem k tomu, že během časné fáze nemoci lze destrukční plicní proces výrazně zpomalit nebo dokonce zastavit, je co nejčasnější záchyt tohoto onemocnění velice podstatný.

O co jde v pilotním projektu Časný záchyt chronické obstrukční plicní nemoci v rizikové populaci?

Předmětem zájmu tohoto projektu je vyhledání pacientů s dosud nediagnostikovanou chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN) v raném stádiu, aby byla umožněna terapie a zabráněno progresi nemoci.

Co je cílem pilotního projektu Časný záchyt chronické obstrukční plicní nemoci v rizikové populaci?

Cílem pilotního projektu je ověřit možnost časného záchytu CHOPN v rizikové populaci nemocných. Nábor pacientů bude probíhat ve spolupráci pneumologů s praktickými lékaři, kteří budou osoby splňující stanovená riziková kritéria informovat o projektu a odesílat je ke screeningovým vyšetřením do pneumologických center. Praktický lékař identifikuje osoby, které mají v anamnéze kouření a jsou ve věku 40–69 let. Při pre-screeningu budou osoby osloveny praktickým lékařem, a to buď osobně při preventivní prohlídce, nebo při jiném kontaktu s nemocným, např. administrativním (vydání potvrzení), nebo při návštěvě z důvodu jiné nemoci, případně budou aktivně (elektronicky) vyhledáni v kartotéce. Tyto osoby informuje o probíhajícím pilotním projektu a zjistí doplňující informace, díky kterým určí rizikové osoby (40–69 let, cigaretová zátěž více jak 10 krabičkoroků a dušnost při rychlejší chůzi po rovině či do schodů bez jiné zjevné příčiny). Praktický lékař odešle rizikové osoby k participujícímu pneumologovi, který jim poskytne podrobnější vysvětlení a zajistí podpis informovaného souhlasu.

Vyšetření osob z cílové rizikové populace bude probíhat ve spolupracujících pneumologických ambulancích a zahrnovat ohodnocení příznaků CHOPN pomocí dvou nástrojů (škála mMRC modifikovaná škála Medical Research Council – pro popis plicní dušnosti a dotazník symptomů CHOPN nazvaný CAT (COPD Assessment Test) a provedení funkčního vyšetření plic pomocí tří po sobě následujících testů: spirometrie, bodypletysmografie a vyšetření transferfaktoru. Všechny tři testy jsou provedeny po podání krátkodobě působícího inhalačního bronchodilatancia.

U osob, u kterých bude prokázáno rané stádium CHOPN, bude na pracovištích participujících pneumologů zahájena léčebná intervence s cílem co možná nejvíce eliminovat rizikové faktory (zejména kouření) zodpovědné za další rozvoj CHOPN a také zahájit adekvátní terapii, s cílem zásadního omezení symptomů a negativních dopadů na kvalitu života pacientů. Hlavním cílem programu je tak zvýšení kvality života a redukce morbidity a mortality v důsledku CHOPN.